|
|
Detekce a korespondence významných bodů v obraze
Hasmanda, Martin ; Kohoutek, Michal (oponent) ; Říha, Kamil (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářské práce byly seznámit se základními technikami zpracování obrazu, převážně na detekci významných bodů ve snímcích jedné scény z více pohledů a stanovení vzájemné korespondence těchto bodů. Na úvod byly popsány základní principy pro pochopení počítačového vidění, jako jsou perspektivní projekce, popis modelu kamery a odvození základního vztahu pro geometrii dvou pohledů. Z detekčních metod byl představen nejznámější Harrisův detektor, který se často používá pro svou jednoduchost a SIFT detektor, který je navíc invariantní vůči změně měřítka. Harrisův detektor je popsán podrobně. V následujících kapitolách byly popsány základní principy pro nalezení korespondencí mezi významnými body. Pro tyto účely byl Podrobně popsán vztah mezi dvěma korespondujícími body ležících na dvou projekčních rovinách a jejich výpočet za pomocí matice Homografie. Přesněji byl odvozen pro jednoduchost vztah mezi kamerami se stejným středem promítání, jenž se používá např. v sestavení panoramat z více snímků. Poté byl zaveden princip epipolární geometrie a jejího matematického vyjádření v podobě fundamentální matice, s jejíž pomocí lze definovat vztah mezi dvěma nebo více projekčními rovinami a bodem v prostoru. Pro vyhledání prvotních korespondencí bylo použito technik porovnání na základě podobnosti za pomocí algoritmů SSD nebo NCC. Hlavním Algoritmem pro výpočet korespondencí byl podrobně popsaný pravděpodobnostní algoritmus RANSAC v základní podobě a dále upravený na MLESAC. Na závěr byl uveden popis jednoduché aplikace pro implementaci popsaných metod.
|
|
|
Zpracování stereoskopické videosekvence
Hasmanda, Martin ; Šmirg, Ondřej (oponent) ; Říha, Kamil (vedoucí práce)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo nastudovat používané metody pro pořizování stereoskopické scény za pomocí dvojice kamer a nalézt vhodná řešení pro zpracování těchto výsledných snímků pro dvoupohledové a vícepohledové autostereoskopické displeje za účelem vytvoření prostorového dojmu. Pro metodu pořízení videosekvencí byly uvedeny dvě metody a to metoda s paralelním uspořádáním kamer „Off-axis“ a metoda s protínajícími se osami kamer „Toe-in“. Pro tuto práci byla zvolena metoda s paralelním uspořádáním kamer, protože ve výsledku neprodukuje nechtěnou vertikální paralaxu. Podrobně byl v této práci popsán princip tohoto uspořádání kamer. Dále byly představeny principy používaných metod pro poskytnutí prostorového zobrazení a to od nejstarší metody anaglyf až po zobrazení na autostereoskopických displejích. Autostereoskopické displeje byly hlavní náplní práce a tak jejich principy byly popsány podrobně. Pro tvorbu společného obrazu na vícepohledových autostereoskopických displejích bylo použito generování mezilehlých pohledů. Výsledné videosekvence byly pořízeny jednak pro testování ve scéně vytvořené 3D studiem Blender, kde bylo možno nastavit soustavu kamer přesně paralelní. Potom byly uvedeny principy zpracování videa pořízeného z dvojice kamer připojených k PC za pomocí digitalizační karty a také pomocí webových kamer, kde není zaručeno přesné paralelní uspořádání. Proto se tato práce pro reálné kamery snaží dosáhnout přesného uspořádání pomocí transformace pořízených snímku na základě stereoskopické rektifikace. Stereoskopická rektifikace byla řešena za pomocí knihoven OpenCV a bylo použito dvou metod. Obě metody vycházejí z principů epipolární geometrie, která je v práci také podrobně popsána. První metoda rektifikuje obraz na základě znalosti fundamentální matice a nalezených korespondencí ve dvou obrazech scény. Proto byly v práci uvedeny metody jak tyto korespondence nalézt. Druhá metoda pracuje na základě znalosti vnitřních a vnějších parametrů kamer stereo soustavy a v práci byl uveden i postup jak se tyto parametry nalézt. Na závěr práce byly metody implementovány do aplikací.
|
|
|
Detekce odpovídajících si bodů ve dvou fotografiích
Ptašek, Martin ; Beran, Vítězslav (oponent) ; Španěl, Michal (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá metodami detekce shodných bodů ve dvou digitálních obrazech. Shrnuje a popisuje metody, které jsou pro téma detekce významných bodů v obraze základní nebo nové a moderní. Popisuje také metody používané k určování korespondencí částí obrazů. Práce je zaměřena na návrh a popis implementace detektoru shodných bodů s důrazem na segmentaci obrazu metodou MSER. Aplikace je vytvořena v jazyce C s využitím grafické knihovny OpenCV v operačním systému Windows XP. Výsledky, které shrnují vlastnosti detektoru, jsou ukázkou možného potenciálu vybraných metod.
|
|
|
Úprava obecného stereo páru obrazů do jednoduché stereo geometrie
Peloušek, Jan ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Říha, Kamil (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o základech epipolární geometrie, vysvětluje způsob automatické detekce korespondujících bodů, popisuje principy tvorby fundamentální matice a konečně tvorby mezilehlého pohledu. Dále jsou zde popsány některé základní funkce knihovny OpenCV od firmy Intel, které s danou problematikou souvisí, potažmo popisuje způsob počítačového zpracování stereo-páru. Součástí práce je také samostatná aplikace, vytvořená v jazyce C++, konkrétně ve vývojovém prostředí Borland C++ Builder 6.0 za pomocí knihovny OpenCV. Tato aplikace umožňuje demonstrovat některé zde uvedené pojmy. Zejména potom výpočet fundamentální matice a tvorbu mezilehlého pohledu. V souvislosti s použitím prostředí Borland C++ Builder 6.0 je zde také popsán způsob integrace OpenCV do tohoto prostředí.
|
|
| |
|
|
Dar v symbolické komunikaci šlechtické společnosti českých zemí počátkem novověku
KALIVODA, Jakub
Předkládaná diplomová práce se zabývá dary ve společnosti předbělohorské české a moravské šlechty. Na základě analýzy epistolografických pramenů se pokouší přiblížit osoby dárců a obdarovaných, předměty posílané jako dary a účely, kterých měl tento společenský akt dosáhnout. Velké množství nalezených dopisů umožnilo použití kvantitativního přístupu, prameny jsou však analyzovány i sémanticky. Obdarování je v práci nahlíženo jako způsob komunikace, kterým si zúčastnění šlechtici předávali nějaké informace. Teoreticky je pohled na dary zakotven v antropologických a sociologických prací Marcela Mausse, Pierra Bourdieua a dalších.
|
|
|
Hildegarda z Bingenu: světice, řeholnice a léčitelka
HLÁSKOVÁ, Lenka
Tématem práce je pohled na léčebné postupy a medicínské představy středověké léčitelky Hildegardy z Bingenu. Tato žena byla známa již za svého života nejen jako léčitelka, skladatelka, spisovatelka a vizionářka, ale byla také abatyší a zakladatelkou dvou klášterů. Je autorkou množství spisů povahy mystické, náboženské, ale i lékařské, mezi její díla se řadí i hudební skladby. Dochovala se rozsáhlá sbírka její korespondence, která dokládá pravidelný kontakt s mocnými své doby, například s cisterciáckým mnichem Bernardem z Clairvaux, papežem Evženem III. a Alexandrem III., císařem Fridrichem I. Barbarossou, pražským biskupem Danielem a mohučským arcibiskupem Kristiánem Buchem. Cílem mé práce je pokusit se o pochopení pramenů Hildegardiných léčitelských schopností v konfliktu mezi vědomostmi získanými studiem a praxí, a mezi zdroji, pocházejícími z jejích vidění.
|
|
|
Páni z Hradce a Slavatové z Chlumu a Košumberka v polovině 16. století
BLÁHOVÁ, Gabriela
Předkládaná diplomová práce se zabývá dvěma šlechtickými rody v polovině 16. století. Zaměřuje se na jejich propojení a vztahy dvou nejvýznamnějších představitelů rodů - Jáchyma z Hradce a Diviše Slavaty z Chlumu a Košumberka. První kapitola přibližuje dosavadní bádání o šlechtě v raném novověku. Následně je vylíčen každodenní život šlechtice. Druhá kapitola se zabývá pány z Hradce s důrazem na osobnost Jáchyma. V další kapitole je pojednáno o Slavatech z Chlumu a Košumberka a o Diviši Slavatovi. Poslední kapitola tvoří jádro diplomové práce. Popisuje formální znaky Divišovy korespondence švagrovi Jáchymovi a analyzuje témata dopisů. Součástí diplomové práce je také edice této korespondence.
|
|
|
Vincent Willem van Gogh a jeho kresba objevující se v dopise 520 psaném bratrovi Theodorusovi van Goghovi
SOLDÁTOVÁ, Aneta
Bakalářská práce "Vincent Willem van Gogh a jeho kresba objevující se v dopise 520. psaném bratrovi Theodorusovi van Goghovi" se sestává ze dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část si klade za cíl přiblížit život a tvorbu významného malíře. Zabývá se kulturněhistorickým pozadím umělcovy tvorby. Zaměřuje se na korespondenci Vincenta a jeho bratra Thea, která často obsahovala drobné kresby dokládající tvorbu umělce a pro nás čtenáře přibližuje tak jeho výtvarné záměry a osvětluje skrytou osobní podstatu umělcovu. Praktická část je zaměřena na jednu konkrétní kresbu poslanou v dopise pod číslem 520. Tato drobná kresba se stala inspiračním zdrojem pro výtvarnou praktickou část, jejímž cílem bylo dále rozvíjet náměty z konkrétních dopisů v podobě perokresby nebo kresby. Na samém konci této kvalifikační práce se mohou v příloze čtenáři seznámit s obrazovým materiálem, na který je v textu vždy odkázáno.
|
|
|
Schwarzenberský archivář František Tyl ve vzájemné korespondenci s historikem Josefem Kalouskem - komentovaná edice dochované korespondence
POTUŽNÍKOVÁ, Eliška
Kvalifikační práce s názvem Schwarzenberský archivář František Tyl ve vzájemné korespondenci s historikem Josefem Kalouskem - komentovaná edice dochované korespondence se opírá o studium dokumentů osobní povahy a má za cíl svému čtenáři přinést obraz života i činností schwarzenberského archiváře a knihovníka Františka Tyla (1830-1899) ve vzájemné interakci s významným českým historikem Josefem Kalouskem (1838-1915). František Josef Tyl působil dlouhá léta jako archivář ve schwarzenberském zámeckém archivu v Orlíku nad Vltavou, kde se také pravděpodobně s Josefem Kalouskem (při jeho častém bádání v jihočeských archivech) poprvé setkal. Diplomová práce začíná uvedením tématu s výčtem využitých archivních fondů a literatury. Samotný text je členěn do tří hlavních částí, a to na seznámení s oběma aktéry (včetně informací o jejich profesním působení či autorské tvorbě), na analýzu a tematický rozbor editovaných písemností a na komentovanou edici vzájemné korespondence z let 1885-1898. Text komentované edice je uveden nutnou ediční poznámkou a obsahuje veškerou dochovanou korespondenci mezi Františkem Tylem a Josefem Kalouskem, která se nachází v osobním fondu J. Kalouska v Archivu Národního muzea a ve fondu Zemědělsko-lesnického archivu Orlíku nad Vltavou umístěného ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Edičně zpřístupněné dokumenty v počtu devadesáti jedna kusů jsou chronologicky řazeny. Ke každému dokumentu náleží stručný regest s datem a místem vzniku písemnosti i jejím krátkým popisem, samozřejmou součástí edice je také jmenný rejstřík. Poslední část předkládané práce obsahuje vyčerpávající soupis pramenů, literatury, internetových zdrojů a mimo jiné také obrazové přílohy.
|
host ::
RSS.